|
|
Struktura a mechanické vlastnosti materiálů na bázi hořčíku zpracovaných metodou HPT
Poloprudský, Jakub ; Němec, Karel (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na zpracování čistého hořčíku metodou torze za vysokého tlaku (HPT). Tato metoda patří do skupiny metod intenzivní plastické deformace (SPD). Metody SPD jsou několik posledních desetiletí ve středu vědeckého zájmu. V teoretické části je snaha shrnout základní poznatky a principy metod SPD, a zejména metody HPT. Pokračování teoretické části nám představuje hořčík jako technický materiál a jaký vliv na jeho použití a vlastnosti by SPD metody mohly nabídnout. Tento trend je dále rozvinut ve snaze popsat vliv jednotlivých proměnných procesu HPT na vlastnosti čistého hořčíku a jeho slitin. V praktické části se klade důraz zejména na vliv počtu otáček procesu HPT. Vzorky byly zpracované 1/8, 1/4, 1/2, 1, 4 a 8 otáčkami při pokojové teplotě, rychlostí jedné otáčky za minutu, za současného působení tlaku 6GPa. Pozorována byla struktura a mechanické vlastnosti komerčně čistého hořčíku připraveného odléváním a tvářením, se zaměřením na rozdíly vyvolané vstupním materiálem. Struktura byla pozorována jak světelnou mikroskopií, tak metodou difrakce zpětně odražených elektronů (EBSD), se zaměřením na vývoj struktury, orientaci a velikost zrn. Oproti jiným pracím na podobné téma se zde klade důraz na pozorování průběhu mikrotvrdosti na axiální hraně vzorku. Výsledky měření tvrdosti ukazují prudký nárůst pevnosti již po 1/8 otáčky a postupné snižování rozptylu hodnot mikrotvrdosti, doprovázené nepatrným poklesem mikrotvrdosti s přibývajícím počtem otáček. Žádný předpokládaný trend ve vývoji mikrotvrdosti vzhledem ke vzdálenosti od kovadliny se neprojevil. Struktura pozorovaná pomocí EBSD vykazovala bimodální charakter, kdy větší zrna byla orientována ve stejném směru. Pro prvotní posouzení základních mechanických charakteristik materiálu byla navržena zkouška pomocí tříbodového ohybu.
|
|
|
Významy slova populismus a jejich proměny v české politické debatě 2013-2021
Staněk, Jan ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce "Významy slova populismus a jejich proměny v české politické debatě 2013-2021" se zabývá tím, jak bylo zobrazováno slovo populismus a slova od něj odvozená v českých médiích mezi lety 2013 a 2021, a sice se zaměřením na období politických kampaní před volbami do Poslanecké sněmovny PČR. V teoretické části práce jsou nejprve shrnuty hlavní koncepty, kterými se zabývá současné akademické bádání o tomto fenoménu, tedy teorie populismu jako tenké ideologie, politického diskurzu a sociokulturního fenoménu. Dále je představen dobový kontext zkoumaného období včetně hlavních politických aktérů, průběhu volebních kampaní a témat, které se během zkoumaného období objevovaly v politicko-mediální debatě. V metodologické části je představena použitá metoda výzkumu, tedy Berelsonova obsahová kvantitativní analýza, shrnuty jsou i její základní limity. Praktická část nejprve představuje samotný výzkum a jeho parametry, včetně předem stanovených hypotéz a výzkumné otázky, se kterými pracuje. Následně jsou představeny výsledky, které jsou konfrontovány s hypotézami a je hledána odpověď na výzkumnou otázku. Mezi hlavní zjištění praktické části práce patří odhalení rozporu mezi akademickými definicemi populismu a významy, které jsou mu přisuzovány v českých médiích. Dalším zajímavým získaným...
|
|
|
Analýza plnění volebních programů politických stran v České republice v období 2018-2021
Žižková, Silvie ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mírou plnění ověřitelných slibů z volebních programů předložených před české občany v rámci voleb do poslanecké sněmovny v roce 2017. Cílem práce je analýza míry plnění slibů všemi politickými stranami, které se v roce 2017 dostali do parlamentu. Analýza zkoumá míru plnění slibů v posledním ukončeném volebním období, tedy mezi lety 2018-2021, kdy byla u moci Druhá vláda Andreje Babiše. Cílem práce je předložit čtenářům výsledky analýzy a zjistit rozdílnou míru plnění koaličních a opozičních stran. Výsledky analýzy prokázaly, že v českém prostředí neplní koaliční strany zásadně více slibů než strany opoziční. Nejvyšší míra plnění slibů byla prokázána u strany ANO, která v době mandátu držela post premiérského křesla a splnila 42 % testovatelných slibů. Druhou nejvyšší míru plnění slibů se 41 % měla však opoziční strana Starostové a nezávislí. Koalice celkem plnila 41 % slibů a opozice celkově plnila 28 % slibů, kdy byly výsledky ovlivněny nulovou mírou plnění slibů ze strany SPD. Výsledky analýzy tedy dochází k závěru, že míra naplnění slibů u koaličních a opozičních stran se významně neliší. Míru plnění slibů tohoto vybraného případu však mohla významně ovlivnit pandemie covidu-19, která v České republice propukla v prvním čtvrtletí v roce 2020 a trvala až do konce...
|
|
|
Komunikace mládežnických organizací populistických hnutí v České republice
Štěrbová, Adéla ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato práce se věnuje problematice komunikace mládežnických organizací populistických hnutí ANO 2011 a hnutí Svoboda a přímá demokracie. Problematika komunikace mládežnických organizací populistických hnutí je důležitá zejména z důvodu potenciálu těchto organizací cílit na konkrétní voličský segment. Cílem práce je za pomoci kvalitativní metody hloubkových rozhovorů a kvalitativní obsahové analýzy identifikovat, jaký vztah z hlediska komunikace plní vybrané mládežnické organizace vůči mateřským stranám a co charakterizuje komunikaci těchto mládežnických organizací navenek. Koncept populismu platí v akademické debatě za nejednoznačný a postrádající univerzálně platnou a všemi přijímanou definici pokrývající všechny jeho aspekty. Práce představuje různé přístupy k vnímání populismu, přičemž se přiklání k chápání populismu jako komunikačního stylu, který se v kontextu cílů diplomové práce jeví jako nejrelevantnější, a definuje jeho stěžejní prvky, které se odráží v následné operacionalizaci výzkumných otázek. Vedle prezentace rozdílných přístupů ke studiu populismu a identifikaci jeho klíčových prvků jsou představeny i teorie a funkce mládežnických organizací, a také teorie, vývoj a typologie politických stran včetně propojení jednotlivých typů stran s konceptem populismu a zasazení hnutí ANO a SPD do...
|
|
|
Komparace českých a slovenských personálních stran
Malý, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním z fenoménů personalizace politiky, personálními stranami. Personální strany nejsou v současném politologickém diskurzu nijak zvlášť zkoumané. Lze se však domnívat, že bude fenomén personalizace čím dál více prostupovat politické prostředí. Proto je cílem této práce zaplnit tuto prázdnou mezeru, a zanalyzovat vybrané české a slovenské personální strany ve vzájemné komparaci. Výběr zemí není nikterak náhodný. Česká a Slovenská republika byly ještě do roku 1992 jednou zemí, proto bude zajímavé sledovat, zda se strany v obou zemích vyvíjejí různě. Z českých stran budou analyzována hnutí ANO a SPD, a ze slovenských stran hnutí SME RODINA a OLANO. Hnutí byla vybrána z důvodu toho, že úspěšně prošla alespoň dvěma volbami a doposud působí v parlamentu obou zemí. Hnutí budou zkoumána z různých perspektiv. První perspektivou bude pozice lídra v rámci strany, kde se předpokládá silné až dominantní postavení. Ve druhé části se analýza zaměří na stabilitu stran z vnější a vnitřní částí, a poslední část bude zkoumat, zda se u personálních stran vyskytuje pevná programová pozice. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit hypotézy, které se týkají kombinace různých faktorů, spojených s personálními stranami. Práce si klade za cíl také ukázat vzorce personálních stran, a porovnat je...
|
|
| |
|
|
Politika západoněmeckých parlamentních stran vůči zemím východního bloku v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Rigorózní práce Politika západonemeckých parlamentních stran vuci zemím východního bloku v letech 1963-1966 se zameruje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Nemecko (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice Spolkové republiky vuci zemím východního bloku v dobe Erhardovy vlády. Vychází z predpokladu, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Nemecko k výraznému posunu ve vnímání nemecké a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí dukladného, chronologicky usporádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy prístupu sledovaných politických stran k politice vuci Sovetskému svazu, Nemecké demokratické republice i dalším komunistickým státum východní Evropy ve vymezeném období. Práce predkládá ctenárum charakteristiku nemecké a východní politiky Spolkové republiky Nemecko v první polovine 60. let 20. století, jež se neomezuje na pouhé zaznamenání oficiálních postoju spolkové vlády, nýbrž se zabývá postoji všech parlamentních politických stran. Navíc se tuto problematiku snaží predstavit jako proces utvárení kolektivních názoru, které se neustále vyvíjejí a reagují na zmeny ve svetové i domácí politice. Rozbor nemecké a východní politiky západonemeckých parlamentních stran...
|
|
|
Vývoj SPD po znovusjednocení Německa do roku 2005
Jůza, Robert ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v letech 1990 - 2005. Na počátku tohoto období došlo ke znovusjednocení Německa, v jeho závěru skončilo koaliční vládnutí SPD a Zelených a SPD ztratila kancléřský post. V práci je nejprve krátce zrekapitulován poválečný vývoj SPD, jehož znalost je klíčová pro pochopení událostí po roce 1990. Další kapitoly jsou podle jednotlivých volebních období věnovány právě létům 1990 - 2005. Práce se zaměřuje na hlavní fenomény, které SPD ve zkoumaném období provázely. Pozornost je věnována např. stranickým diskuzím o hospodářské, sociální a zahraniční politice či personálním sporům v rámci SPD. Rozebrány jsou hlavní programové dokumenty SPD ve zkoumaném období. Předkládané informace jsou v práci shrnuty a zanalyzovány.
|
|
|
Sociálnědemokratická strana Německa 1998 - 2013: Z vrcholu do krize?
Schmiedová, Petra ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je věnována analýze volebního výsledku Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v roce 2009 ve spolkových volbách, ve kterých dosáhla strana svého poválečného minima. Autorka práce se snaží popsat faktory, které tento výsledek zapříčinily. SPD prodělala, stejně jako celá společnost, od svého vzniku ve druhé polovině 19. století do současnosti mnoho změn: ze strany dělníků, která se stavěla za jejich větší práva, se stala stranou bojující za tři základní hodnoty: svoboda, spravedlnost a solidarita, a to ku prospěchu celé společnosti. V 80. letech minulého století však musela strana opustit keynesiánský ekonomický model, díky němuž byla do té doby na hospodářském poli úspěšná, a začít se přizpůsobovat prosazujícím se neoliberálním ekonomickým teoriím. Po 16 letech strávených v opozici dosáhla strana triumfu ve volbách v roce 1998, kdy se kancléřem stal Gerhard Schröder, platící za zastánce tzv. třetí cesty (Neue Mitte). Ve vládním období v letech 1998 - 2005 tak byla SPD směřována více do středu ve snaze oslovit široké spektrum voličů. Nový politický kurs ale vedl k rozkolu uvnitř strany a k odštěpení levicového křídla SPD. Od roku 2005 se strana potýká s několika strategickými problémy, na které stále nenachází odpověď. To se projevuje na klesajících voličských preferencích, neboť...
|
|
|
Kampaň SPD a Trikolóry na sociálních sítích v krajských volbách 2020
Ullsperger, Adam ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá předvolební kampaní na sociálních sítích dvou politických stran SPD a Trikolóry před krajskými volbami v roce 2020. Snaží se odpovědět na otázku, jak vypadala čtrnáct dní před volbami předvolební kampaň těchto dvou stran na Facebooku, YouTube, Twitteru a Instagramu a jak se od sebe obě kampaně lišily. Teoretická část se zabývá tím, jak členit politické strany pomocí konfliktních linií, popisuje vybrané sociální sítě a zdůvodňuje, proč jsou použité právě tyto čtyři. Ukazuje specifika voleb do krajských zastupitelstev s přihlédnutím k teorii voleb druhého řádu a definuje negativní politickou kampaň. Praktická část zase vykresluje situaci v České republice na podzim 2020, kdy zmíněné volby do krajských zastupitelstev ovlivnila pandemie nemoci covid-19. Tato část popisuje SPD a Trikolóru, přibližuje historii obou stran, volební úspěchy a charakterizuje jejich program a jeho společné body. Samotný výzkum obsahuje kvantitativní analýzu obsahu sociálních sítí SPD a Trikolóry doplněnou o analýzu kvalitativní, která zkoumá vyznění jednotlivých příspěvků. Závěr diplomové práce potom výsledná data porovnává mezi sebou, aby mohly být určeny rozdíly v kampaních.
|
host ::
RSS.